sv. Lucie (Světluše)
čtvrtek 2. adventního týdne

Hřbitovní kostel Panny Marie

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny MarieKostel je částí většího nedostavěného gotického chrámu ze 14. století. Historikové se domnívají, že se jedná o zbytek kostela, stávajícího při špitále křižovníků s červenou hvězdou, k jehož založení bylo dáno svolení roku 1352 císařem Karlem IV.

Stavba je z neobráběného kamene, omítnutá, s kvádrovým osazením opěráků. Nároží a ostění oken je pečlivě zpracováno a je dílem vyškoleného stavitele a kameníka ze 14. století. V čele kostela stojí věž, krytá jehlanovou bání, která je přístavbou z roku 1591 jak ukazuje letopočet nad gotickým vchodem. Novou klenbu kostela, provedenou na sklonku 16. století, bylo nutné vrcholy oken zazdít a nově zaklenout, při tom byly kružby a pruty odstraněny. Neporušenou zůstala jen kabátovská kaple, nevysoká čtverhranná kobka se zvláštním vchodem. Vnitřek kostela, jehož stavitelské úpravy se uskutečnily koncem 16. století, tvoří jediná loď 16,82 m dlouhá, 9,10 m široká, která byla původně rozvržená na dvě klenbová pole a závěr z pěti stran osmiúhelníka. Nynější klenba z konce 16. století se přidržuje původní dispozice, je valená s nehlubokými lunetami, na ní je štukovými žebry napodobeno hvězdovité klenutí s diagonálními a příčnými pásy, jehož středové terče jsou dekorovány věncovím, ostatní terče lvími maskami. Žebra vystupují z neforemných, též maltových barokních konsolů. Okna jsou segmentovými oblouky zaklenutá a sahají až ke klenutí. Oltáře jsou barokní z 18. století a nemají příliš velkou hodnotu. Obrazy na nich zavěšené pocházejí ze stejné doby. (nanebevzetí P. Marie, sv. Jáchym, smrt sv. Josefa, klanění tří králů a sv. Jan Nepomucký).

Název hřbitovní se nevztahuje k novodobé funkci při pohřebních obřadech, ale ke skutečnosti, že právě zde okolo kostela býval patrně nejstarší sušický hřbitov. Náhrobky byly postupně odvezeny a prostor byl přeměněn v park. Stavba nebyla nikdy dokončena a její ukončení věží roku 1591 představuje určité stavební provizórium. Při kopání hrobů byly často nacházeny zbytky mohutného zdiva. Jedna z domněnek hovoří o stavbě kostela ve 13. století, kdy zde měli působit mniši z kláštera ve Windbergu, kteří měli v nedalekých Albrechticích malý újezdní klášter. Vykonávali tehdy církevní správu rodícího se města. Jiné doklady dávají zbytky zdiva a nedokončenou stavbu do souvislosti s rokem 1352, kdy císař Karel IV. pověřil řád křížovníků s červenou hvězdou v Praze stavbou špitálu s kaplí v Sušici. A třetí domněnka: v létech 1330 - 1345 působili v Sušici augustuniáni, kteří měli v úmyslu vystavět ve městě vznosný chrám. Sušice, město královské a velmi bohaté, se mělo pyšnit kostelem, jehož chrámová loď měla údajně překonat výškou i proslulý chrám Panny Marie Sněžné v Praze.

V roce 2000 byla dokončena oprava kostela, která se týkala interiéru i exteriéru.

Farnost Sušice

Římskokatolická farnost Sušice
Bašta 54
342 01 Sušice
tel.: +420 376 523 368
e-mail: info@farnostsusice.cz