Koncem měsíce května se farníci z naší farnosti společně s farníky z Horažďovic a Velhartic vydali na pouť do Věčného města Říma.
V neděli 26. května ve večerních hodinách do autobusu nejdříve nastoupili poutníci z Horažďovic, doprovázeni svým duchovním otcem Mariuszem, pak jsme nastoupili my, sušičtí, společně s otci Jarosławem a Jendou, a nakonec ve Velharticích přistoupili ještě velhartičtí poutníci s jejich otcem Robertem.
Po modlitbě a požehnání pak náš autobus, který řídili dva sympatičtí řidiči Tomáš a Roman, vyrazil na cestu. Jeli jsme přes hraniční přechod Železná Ruda do Německa a přes Rakousko do Itálie. Zhruba po 16 hodinách cesty jsme v pondělí dopoledne dorazili do cíle naší cesty.
Autobus nás zavezl téměř až před poutní dům Velehrad, kde jsme po celou dobu našeho pobytu v Římě bydleli. Tento český poutní dům byl založen kardinálem Josefem Beranem a již dlouhá léta slouží hlavně českým poutníkům. Přivítal nás zde sympatický otec Damián, ředitel poutního domu, a také sestřičky ze Společnosti sester Ježíšových, kteří se o nás všichni po celou dobu našeho pobytu vzorně starali. Otec Damián nám zároveň dělal průvodce po Římě a také v Assisi.
Náš pobyt v Římě jsme nejdříve zahájili mší sv. v kapli poutního domu, pak jsme se přesunuli do jídelny na oběd a po obědě jsme byli ubytováni. Po vybalení našich věcí a krátkém odpočinku jsme se v 15.30 h sešli na nádvoří poutního domu a pak se vydali s otcem Damiánem a našimi kněžími po památných místech. Naše první zastávka byla na Svatopetrském náměstí, pak jsme prošli náměstí Piazza Navona, které je jedno z největších náměstí v Římě a jsou na něm k vidění nádherné fontány, pokračovali jsme k pevnosti Andělský hrad, která se skládá z několika pater a je propojena s Vatikánem chodbou, jež vede po vatikánských hradbách. Tato chodba umožňovala papežům uchýlit se v případě nebezpečí na opevněný a bezpečný hrad. Po Andělském mostě (Ponte Sant‘Angelo), který zdobí po obou stranách nádherné sochy andělů, jsme přešli řeku Tiberu na druhý břeh a navštívili kostel sv. Augustina, zastavili se také u úchvatné fontány di Trevi a někteří z nás vystoupali pak po nedalekých Španělských schodech, které spojují Španělské náměstí s kostelem Nejsvětější Trojice. Pak jsme prošli kolem známého Pantheonu, ale to už bylo po 20. hodině a bylo zavřeno a my se unaveni vraceli do poutního domu. Za zmínku tohoto dne ještě stojí to, že nás otec Damián zavedl do cukrárny, kde jsme si mohli vybrat ze 150 druhů zmrzlin, bylo to příjemné osvěžení a moc jsme si pochutnali :-)
V úterý 27. května, další den naší pouti, jsme se po snídani sešli u recepce kolem půl osmé a společně vyrazili opět na Svatopetrské náměstí, prošli jsme bezpečnostní kontrolou a vstoupili do baziliky sv. Petra, kde jsme slavili přímo u hrobu sv. Petra mši svatou.
Po mši sv. jsme si mohli celou baziliku prohlédnout a také vystoupat až do kupole baziliky. Kdo se na výstup vydal, nelitoval, protože úchvatný pohled na celý Řím z ptačí perspektivy určitě stál za to.
Na oběd jsme se pak vrátili do poutního domu a po obědě a po krátkém odpočinku na pokoji nás čekal odpolední program. Nejdříve nás otec Damián vedl strmou cestou na vyhlídku Janikul, vzdálenou od poutního domu asi 1 km, odkud se nám opět naskytly nádherné výhledy na Věčné město. Pak jsme odtud sestoupili druhou stranou až k řece Tibeře a navštívili jsme kostel Panny Marie v Zátibeří, baziliku sv. Cecílie, patronky hudebníků a na Tiberském ostrově baziliku sv. Bartoloměje a sv. Vojtěcha.
Večer na nás čekalo překvapení v podobě bohaté večeře o několika chodech ve starobylé italské hospůdce Carlo Menta v Zátibeří. Moc jsme si všichni pochutnali na italském menu, zapili to džbánkem dobrého vína a pak se vydali zhruba na 3,5 km dlouhou cestu podél řeky Tibery do poutního domu a přitom obdivovali večerní Řím.
Ve středu 29. května, třetí den naší pouti, jsme si museli trošku přivstat, v 6.30 h jsme slavili v kapli mši sv. a hned po snídani jsme společně odešli na generální audienci se Svatým otcem před baziliku sv. Petra. Nejdříve jsme ovšem museli projít přes 2 bezpečnostní kontroly, museli jsme se prokázat vstupenkou, kterou nám předem zajistil otec Damián, a pak doufat, že se dostaneme co nejblíže k místu, odkud bude Svatý otec mluvit. Měli jsme štěstí a podařilo se nám dostat se na přední sedadla, takže jsme Svatého otce mohli vidět opravdu z bezprostřední blízkosti. Když pak kolem našich řad projížděl a žehnal poutníkům, mnohým z nás to vehnalo slzy do očí a naše srdce překypovala vděčností za tento okamžik.
Po generální audienci, zhruba po 11. hodině, jsme opustili Vatikán a vydali se k bazilice sv. Klementa, pak jsme navštívili další nejvýznamnější papežskou baziliku – baziliku Santa Maria Maggiore (jinak také Panny Marie Sněžné), kde byli přijati věrozvěstové Cyril a Metoděj, když do Říma přišli obhajovat liturgii ve slovanském jazyku. Po prohlídce této baziliky jsme měli individuální volno na oběd a v půl druhé jsme se měli sejít všichni před lateránskou bazilikou, která odtud byla vzdálená asi 1 km.
Lateránská bazilika nebo také jinak řečeno bazilika sv. Jana v Lateráně je nejdůležitější bazilikou v Římě, také se jí říká, že je „Matka a hlava všech kostelů Města (Říma) i celého světa“.
Kdo chtěl, mohl ještě před společnou prohlídkou baziliky navštívit Svaté schody, které jsou hned vedle baziliky. Po těchto schodech kráčel Ježíš Kristus do paláce Pontia Piláta v Jeruzalémě před svým odsouzením. Schody nechala do Říma převézt sv. Helena, matka římského císaře Konstantina, a může se po nich „kráčet“ pouze po kolenou.
Po prohlídce lateránské baziliky nás ještě čekala cesta ke Kapitolu, na Forum Romanum a ke Koloseu. A pak už jsme nasedli na autobus hromadné dopravy a vystoupili až na zastávce poblíž poutního domu. V 19.30 h jsme se sešli v jídelně na společné večeři a unaveni, ale plni dojmů a zážitků jsme se rozešli do svých pokojů, abychom se vyspali na poslední den naší pouti v Římě.
Ve čtvrtek 30. května jsme se po mši sv. a po snídani vydali nejdříve vlakem a pak metrem k bazilice sv. Pavla za hradbami, která byla od našeho ubytování vzdálená asi 12 km. Byli jsme uchváceni krásou této baziliky, a přestože byla bazilika poškozena v minulosti zemětřeseními a požáry, vždy se jí podařilo opravit a zrekonstruovat, a všichni věřící a návštěvníci mohou obdivovat překrásné interiéry. Je zde také umístěn cyklus papežských portrétů všech papežů v historii křesťanství.
Po prohlídce baziliky část poutníků odjela s otcem Jarosławem k moři, k letovisku Ostia, kde si užili sluníčka a koupání, a kdo nechtěl jet k moři, vydal se s otcem Damiánem na prohlídku Kalixtových katakomb, což je rozsáhlé podzemní křesťanské pohřebiště podél silnice Via Appia.
V 19.30 h jsme se pak všichni sešli na večeři v jídelně poutního domu a po večeři pro nás naši duchovní otcové připravili večírek na rozloučenou s Římem. Otec Damián hrál na harmoniku a společně s ním jsme si zazpívali a také popili dobré vínko. Panovala zde srdečná atmosféra, a nám bylo trošku líto, že ten čas v Římě tak rychle utekl a že ráno už budeme odjíždět.
V pátek 31. května jsme v 7.30 h slavili naši poslední poutní mši sv. a děkovali Pánu za všechno, co jsme zde mohli společně prožít. Po snídani jsme pobalili naše věci, rozloučili se s laskavými a sympatickými sestřičkami a vydali se k místu, kde nás naložil náš autobus. Čekala nás ještě zastávka v Umbrii v Assisi, v místě působení sv. Františka, a i zde nás ještě doprovázel náš dobrý anděl otec Damián.
V Assisi jsme navštívili baziliku sv. Františka, baziliku sv. Kláry a baziliku Santa Maria Maggiore, kde odpočívá blahoslavený Carlo Acutis, který bude již brzy svatořečen. Někteří z nás se sem do Assisi vrátili téměř přesně po roce, kdy jsme se účastnili terciářské poutě Sekulárního františkánského řádu.
Naše pouť do Itálie na tomto místě byla zakončena, od otce Damiána jsme dostali požehnání na cestu, rozloučili jsme se s ním a plni vděčnosti za jeho službu jsme mu mávali na rozloučenou z našeho autobusu. Domů jsme šťastně dorazili v sobotu 1. června ráno.
Naše velké poděkování patří všem duchovním otcům, kteří se o nás s láskou starali, a zvláště otci Jarosławovi, který celou pouť zorganizoval a vedl.
AŤ VÁM VŠEM PÁN ŽEHNÁ, NAŠI DOBŘÍ PASTÝŘI.
Anna Brigita Blažková
Publikováno v letním Farním listu Farní list červenec-srpen 2024 (4.77 MB)
Farní pouť do Říma
Zdravíme farníky a pamatujeme v modlitbě. Více fotek na farním odpoledni v neděli 23.6.2024
