sv. Jan Damašský, sv. Barbora
2. neděle adventní

Hřbitovní kostel Panny Marie

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny MarieKostel je částí většího nedostavěného gotického chrámu ze 14. století. Historikové se domnívají, že se jedná o zbytek kostela, stávajícího při špitále křižovníků s červenou hvězdou, k jehož založení bylo dáno svolení roku 1352 císařem Karlem IV.

Stavba je z neobráběného kamene, omítnutá, s kvádrovým osazením opěráků. Nároží a ostění oken je pečlivě zpracováno a je dílem vyškoleného stavitele a kameníka ze 14. století. V čele kostela stojí věž, krytá jehlanovou bání, která je přístavbou z roku 1591 jak ukazuje letopočet nad gotickým vchodem. Novou klenbu kostela, provedenou na sklonku 16. století, bylo nutné vrcholy oken zazdít a nově zaklenout, při tom byly kružby a pruty odstraněny. Neporušenou zůstala jen kabátovská kaple, nevysoká čtverhranná kobka se zvláštním vchodem. Vnitřek kostela, jehož stavitelské úpravy se uskutečnily koncem 16. století, tvoří jediná loď 16,82 m dlouhá, 9,10 m široká, která byla původně rozvržená na dvě klenbová pole a závěr z pěti stran osmiúhelníka. Nynější klenba z konce 16. století se přidržuje původní dispozice, je valená s nehlubokými lunetami, na ní je štukovými žebry napodobeno hvězdovité klenutí s diagonálními a příčnými pásy, jehož středové terče jsou dekorovány věncovím, ostatní terče lvími maskami. Žebra vystupují z neforemných, též maltových barokních konsolů. Okna jsou segmentovými oblouky zaklenutá a sahají až ke klenutí. Oltáře jsou barokní z 18. století a nemají příliš velkou hodnotu. Obrazy na nich zavěšené pocházejí ze stejné doby. (nanebevzetí P. Marie, sv. Jáchym, smrt sv. Josefa, klanění tří králů a sv. Jan Nepomucký).

Název hřbitovní se nevztahuje k novodobé funkci při pohřebních obřadech, ale ke skutečnosti, že právě zde okolo kostela býval patrně nejstarší sušický hřbitov. Náhrobky byly postupně odvezeny a prostor byl přeměněn v park. Stavba nebyla nikdy dokončena a její ukončení věží roku 1591 představuje určité stavební provizórium. Při kopání hrobů byly často nacházeny zbytky mohutného zdiva. Jedna z domněnek hovoří o stavbě kostela ve 13. století, kdy zde měli působit mniši z kláštera ve Windbergu, kteří měli v nedalekých Albrechticích malý újezdní klášter. Vykonávali tehdy církevní správu rodícího se města. Jiné doklady dávají zbytky zdiva a nedokončenou stavbu do souvislosti s rokem 1352, kdy císař Karel IV. pověřil řád křížovníků s červenou hvězdou v Praze stavbou špitálu s kaplí v Sušici. A třetí domněnka: v létech 1330 - 1345 působili v Sušici augustuniáni, kteří měli v úmyslu vystavět ve městě vznosný chrám. Sušice, město královské a velmi bohaté, se mělo pyšnit kostelem, jehož chrámová loď měla údajně překonat výškou i proslulý chrám Panny Marie Sněžné v Praze.

V roce 2000 byla dokončena oprava kostela, která se týkala interiéru i exteriéru.

Farnost Sušice

Římskokatolická farnost Sušice
Bašta 54
342 01 Sušice
tel.: +420 376 523 368
číslo účtu farnosti: 821 360 329 / 0800
e-mail: rkf.susice@dicb.cz